woland Administrátor |
# Zasláno: 31 Bře 2006 00:53
Díky za poklonu :-)!
Vezmu to jen tak stručně, ale doufám, že z toho ta hlavní myšlenka bude aspoň trochu cítit:
Dvě věty jsou v rozporu, když nemohou platit obě současně. Věta a její negace jsou (jen) speciálními případy rozporu.
Čili hledáme-li dvojice vět, které jsou v rozporu, můžeme na to použít následující "metodu". Dostanu dovojici vět a o obou budu předpokládat, že jsou pravdivé. A budu zkoumat důsledky dostanu-li se do sporu, znamená to, že dvojice vět je rozporná. Pokud ne, zjistím, že současně splněné být mohou a tudíž rozpor nenastává.
Mám-li nějakou větu V, tak mohu říci, že je s ní v rozporu každá taková věta W, z níž vyplývá negace V. Vyplývání ve výrokové logice není vpodstatě nic jiného než přenášení pravdivosti...
Je to sice akademicky vysvětlené, nicméně doufám, že to nasměruje...
|