| Autor |
Zpráva |
Anonymní
|
# Zasláno: 16 Říj 2010 12:35
Určete z níže uvedených možností tu větu, která z vět daných vyplývá (je
korektní ji odvodit):
Kdo se moc ptá, moc se dozví.
Někdo se ptá hloupě a moc se nedozví.
a) Někdo se ptá moc a neptá se hloupě
b) Někdo se neptá moc a ptá se hloupě
c) Někdo se ptá hloupě a ptá se moc
d) Kdo se moc ptá, neptá se moc.
e) Kdo se ptá hloupě, ptá se moc.
Mohl by tu někdo prosím nastínit postup řešení podobných příkladů.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 19 Říj 2010 19:35
Sylogismus, na http://www.aleph.cz v kurzu Úsudky.
|
Anonymní
|
# Zasláno: 20 Říj 2010 18:26
Už jsem slyšel o této metodě kruhů u podobných úloh. Každopádně mi to přijde mlhavé, a proto bych raději preferoval jiný postup. Tabulkově by to řešit nešlo? Čistě logická úvaha by taky nebyla na škodu, kdyby byl někdo schopen popsat své myšlenkové proudy..
|
Anonymní
|
# Zasláno: 14 Lis 2010 23:38
Je potřeba zjistit včem se ty dvě věty prolínají,nebo spíš jaké společné vlastnosti se zmiňují. Tady evidentně je to kdo se co dozví. První věta nám říká že každý kdo se moc ptá se zároveň hodně dozví. Druha zase říká že exituje někdo kdo se moc nedozví a ptá se přitom hloupě. To že se moc nedozví znamená že se nemůže ptát moc protože to by se zákonitě musel hodně dozvědět. Víme tedy že exituje někdo kdo se neptá moc a přitom se ptá hloupě a pak už se jen podíváme která z možností odpovídá...
Chodil sem minulý rok na kurzy tsp a taky nám ukazovaly ty kruhy, ej to blbost, všechyn tyhle příklady tohohle typu se dají řešit z hlavy a daleko rychleji
|
Anonymní
|
# Zasláno: 1 Led 2011 00:41
Začneme druhou větou, což je konjunkce, která má pevně daná pravidla pro naplnění/nenaplnění pravdivosti a my předpokládáme, že oba výroky musí být pravdivé, abychom z nich mohli vyvodit pravdivý závěr:
Někdo se ptá hloupě a moc se nedozví.
- Aby tato věta mohla být chápana jako pravdivá, je nutné, aby obě její části byly pravdivé, tj.:
- ptá hloupě - 1
- moc se nedozví - 1
Kdo se moc ptá, moc se dozví
- Aby tato věta mohla být pravdivá, je nutné, aby její první část byla nepravdivá, neboť "moc se nedozví - 1", tudíž "moc se dozví - 0", tj.:
- moc ptá - 0
- moc dozví - 0
Tak, teď máme pravidovstní ohodnocení všech částí uvedených výroků a můžeme se pustit do zkoumání odpovědí.
a) 0 0 0 - špatně
b) 1 1 1 - správně
c) 1 0 0 - špatně
d) - tato věta si sama od sebe odporuje
e) 1 0 0 - špatně
Řešit podobné úlohy úvahou je nesmírně obtížné, ne-li nemožné - neboť normálnímu člověku se do toho plete intuitivní přístup k jazyku a obsahu a tyto úlohy jsou stavěné přesně tak, aby onu intuici podněcovaly, čili vedly k chybným závěrům.
|
